socket: Eh? Už Tokamak typu ITER je fúze v malém. Reaktory, kde pálí lasery na malou peletu, ve které proběhne reakce, je fúze v ještě menším měřítku než DPF. Nejsem jaderný fyzik, elektrikář ani materiálový inženýr, ale o fúzi se mluví jako budoucnosti energetiky a možném způsobu pro civilizaci, jak se dostat z ekonomického svrabu, expandovat do kosmu, apod.

Můj laický názor je, že Tokamak i Stelarátor je ostrému nasazení blíže, ale taky do nich po dekády tečou takové invest...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

socket: Eh? Už Tokamak typu ITER je fúze v malém. Reaktory, kde pálí lasery na malou peletu, ve které proběhne reakce, je fúze v ještě menším měřítku než DPF. Nejsem jaderný fyzik, elektrikář ani materiálový inženýr, ale o fúzi se mluví jako budoucnosti energetiky a možném způsobu pro civilizaci, jak se dostat z ekonomického svrabu, expandovat do kosmu, apod.

Můj laický názor je, že Tokamak i Stelarátor je ostrému nasazení blíže, ale taky do nich po dekády tečou takové investice, že není jisté, jestli jde o nejlepší přístup. DPF je bližší principům YAGNI/KISS, což u takového projektu nevypadá špatně. Čím je nějaký systém komplikovanější, tím spíš se něco posere. IT, letectví, zbraně, raketové "motory"... tam všude to tak funguje.

Je mi jasné, že stejně jako u tokamaku je pro každou sadu experimentů potřeba postavit nové, větší zařízení, které je dražší než to předtím a nejspíš větší. Navíc je třeba počítat s degradací komponent vlivem radiace a tepla. Pochopil jsem, že aby v plazmě docházelo k fúzi, tak je potřeba dostatečné teplo, tlak, množství a způsob, jak plazmu udržet v reaktoru. Když nejde vytvořit jedno (tlak), musí se to kompenzovat jinak (miliardy Kelvinů).

Už jsem slyšel, že i v hlubinách Jupitera dochází k ojedinělým fúzním reakcím, ale není jich tolik, aby se projevily makroskopicky. Až u 10 hmotností Jupitera se něco začne dít, ale až u cca 70 hmotností a stejným poloměrem jde hovořit o normální fúzi 2 atomů vodíku.

A DPF nemusí být pro tento účel vůbec vhodný, ale může. Za 50 - 100 let kvůli tomu může být levnější chleba a nebo taky ne.
EDIT: PaulZy - 20.07.2020 12:17:59

Zkrátit dlouhý příspěvek.

1) Aha, takže sestavíš reaktor (dny, týdny...) spustíš ho na hodinu (s hodně velkým štěstím), pak ho budeš zase tejdny rozebírat https://pbs.twimg.com/media/DtHos3uXoAsfYKN.jpg a skládat, aby ti jel hodinu? Tak to bys jich potřeboval asi 10 000. Říká ti něco provozování tepelných strojů? Na jedný straně desky máš desetitisíce stupňů, na druhý absolutní nulu - a cheš to provozovat stylem, rozeberu, složím, jedu na plnej výkon, vypnu to. Víš co se stane v autě, když to zkusíš? Moc dlouho se ti ...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

1) Aha, takže sestavíš reaktor (dny, týdny...) spustíš ho na hodinu (s hodně velkým štěstím), pak ho budeš zase tejdny rozebírat [odkaz] a skládat, aby ti jel hodinu? Tak to bys jich potřeboval asi 10 000. Říká ti něco provozování tepelných strojů? Na jedný straně desky máš desetitisíce stupňů, na druhý absolutní nulu - a cheš to provozovat stylem, rozeberu, složím, jedu na plnej výkon, vypnu to. Víš co se stane v autě, když to zkusíš? Moc dlouho se ti nedožije...

V jaderné elektrárně se mění palivo, protože nemůžeš používat vysoceobohacené jako na ponorkách (IAEA má něco proti teroristům nebo tak nějak) a tak ti nízkoobohacená sračka vydrží cca 4 roky. Nikdo nemění nádobu reaktoru, protože to za A) není možný bez rozřezání celé elektrárny (otázka tak 5+ let) B) Nikdo to nebude ekonomicky riskovat. To už je levnější postavit novou.

2) Jak přesně chytíš ty rychlé neutrony? V reaktoru máš právě spoustu paliva a vody v bezprostřední blízkosti, abys je zpomalil. Jak je pochytáš tady? Viz fotka výše.To jako celou tu bandasku hodíš do vody a budeš intenzivně míchat? Jak velký ten chytač bude?

Tady narážíme na absolutní neznalost problematiky navozenou čtením popularizačních článků. Nic není problém. Pí může být klidně i 4, abysme vyřešili problém. Ne nemůže.

Proto žádnej vědátor nechce dělat fúzi. Je to slepá větev, ve které se topí peníze.

Zkrátit dlouhý příspěvek.

Už vyřešili ty základní problémy, například:
1) Jak chladit první stěnu, tak aby mohl být reraktor provozován 24/7/365? Na to prostě nejsou materiály... Můžou si tam sice dělat X pokusů, se stabilitou plazmy na 1/10-1/100 výkonu v řádech minut, ale na plný výkon prostě jet nemůžou. Nejde chladit miliony stupňů dlouhodobě cca 1 metr od stěny. I kdybys v těch stěnách měl tekuté hélium (3 Kelviny), tak to prostě neuchladíš. Lidé dělali už pokusy s vyššími teplotami, ale vždy na nějaké mik...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

Už vyřešili ty základní problémy, například:
1) Jak chladit první stěnu, tak aby mohl být reraktor provozován 24/7/365? Na to prostě nejsou materiály... Můžou si tam sice dělat X pokusů, se stabilitou plazmy na 1/10-1/100 výkonu v řádech minut, ale na plný výkon prostě jet nemůžou. Nejde chladit miliony stupňů dlouhodobě cca 1 metr od stěny. I kdybys v těch stěnách měl tekuté hélium (3 Kelviny), tak to prostě neuchladíš. Lidé dělali už pokusy s vyššími teplotami, ale vždy na nějaké mikrosekundy ve vakuu. ... A tohle je ten halvní problém, který nemá řešení a výzkumníci tak pálí prachy států na něco, co termodynamicky prostě nejde vyřešit. Ten tepelnej tok je o 2 řády vejšč, než co dokážem reálně řešit...

2) Jak z toho vyrábět elektřinu? Máš plazmu o milionech stupňů v reaktoru, ze kterého nesmí ven, máš stěnu, kterou nesmíš roztavit a neustále ji musíš chladit na téměř absolutní nulu. To chceš jako mít nějakou turbínu na tekuté helium s teplotním spádem pár kelvinů? Nebo jak jako získáš přesně tu energii? I kdybys to helium ohřál o 100 stupňů, tak ho pak musíš o stejných 100 stupňů zchladit. Máme tu něco jako účinnost a prostě ti to nevyjde. Na chlazení vodou rovnou zapomeň, ta ten tepelný tok nedokáže přenést, i kdybys tam proháněl řeku v nějakejch ultraturbulentních kapsách pro lepší přestup tepla, kterej je ale pořád o řád nižší nežb potřebuješ a ty kapsy ti vydrží chvilku, než ti kapičkami vody extrémně rychle zerodují.

3) Nejsem si teď jistej, ale omezením je Deuterium nebo Tritium, jehož množství na jeden fúzní reaktor je obrovské - k nastartování. Kde ho tolik vezmeš když utlumuješ klasické reaktory? To abys vedle fúzního reaktoru postavil 5-6 klasickejch, kde za provozu můžeš krást velké množství D a T. Hodně štěstí s IAEA, těm se to bude strašně líbit, že zbraňové izotopy produkuješ ve velkým.

4) Únik neutronů vyřešíš jak? Docela dost to za provozu svítí a stínění se taky moc neřešilo v návrhu.

5) Až všechno toto za dalších 30-50 let vyřešíš, tak narazíš na realitu, kdy elektřina je dotovaná ze všech stran a nikdy se ti takový zdroj nemůže zaplatit.

EDIT: Ingress - 20.07.2020 7:03:53

Zkrátit dlouhý příspěvek.