stát na hromadě toho, co už odpadlo, a říkat si, kdy odpadne další kus... U nás máme bývalej lom, taky jsem nikdy neměl úplně dobrej pocit přímo pod hranou skály, přišlo mi to nestabilní. Když si tam někdo navrtal pár ok na lezení, přišlo mi to jako blbej nápad. Loni na podzim se o kus vedle opravdu urval pěknej kus té hrany, tak dvě tatrovky kamení... pokračuji ve strategii moc se k té hraně nepřibližovat. (Jinak se kolem - v uctivé vzdálenosti - chodí třeba na procházky... )
Nevím proč, ale připomnělo mi to Cestu slepých ptáků.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Podmínky pro uchovávání nebo přístup ke cookies je možné nastavit ve vašem prohlížeči.
Více...
