|
do_oblak.jpg
(CenTauriaИ) RP (25.3.2015 15:18)
|
|
Večerník: [odkaz] Viz obrázek 2. vedení 2x 400kV v tunelu. Zde máš pak příklad transformátoru/rozvodny pro použití v budovách: [odkaz] Čili když na to přijde, může tam být klidně i 440kV rozvod. |
|
|
do_oblak.jpg
(edgobard) RP (2.3.2015 16:53)
|
|
to mají v palcích? |
|
|
do_oblak.jpg
(ho5no) RP (2.3.2015 16:06)
|
[odkaz]
 |
|
|
do_oblak.jpg
(ficokundááá) (2.3.2015 16:01)
|
|
padákem ne ? |
|
|
do_oblak.jpg
(Krucifix) RP (15.10.2014 14:37)
|
|
zajímavé že nikoho ani slovem nenapadla bezpečnost ... co třeba kdyby začlo hořet, jak by evakuovali těch x desítek tisíc lidí co by tam existovali? a třeba z horních pater |
|
|
do_oblak.jpg
(don jenis) (14.2.2012 18:48)
|
|
vecernicku prestan odporovat.veskery odpor je marny-nikdy nerikej ze neco nejde,protoze nevis kdy prijde nejakej blbec co nevi ze to nejde a udela to |
|
|
do_oblak.jpg
(pista cajka) RP (14.2.2012 10:53)
|
|
babylon |
|
|
do_oblak.jpg
(tymak) (14.2.2012 10:45)
|
|
Technicky by to snad i realizovazelný bylo, ale nikdy nikdo to neufinancuje. |
|
|
do_oblak.jpg
(Alex) RP (14.2.2012 8:00)
|
|
Věděli jste, že tenhle obrázek koluje po internetu minimálně 6 let? |
|
|
do_oblak.jpg
(pc2005) (14.2.2012 1:40)
|
|
Večerník: Na výšku má míň než 4 kilometry. Tedy je to mnohem míň než město. Na elektřinu bude stačit 22kV rozvod (110kV jsou hlavně kvůli ztrátám na velké vzdálenosti). Pokud bude několik větví, tak bude odpor vodiče minimální.
Dopravu vody komplikuje jen maximální výška vodního sloupce. Tento problém vyřešili už ve starém řecku (?).
Doprava jídla je vyřešena pomocí elektřiny (asi výtahy ne?) a asi jako v malém městě (schválně kolik pater by zabíral MacDonald). |
|
|
do_oblak.jpg
(mrkev) RP (14.2.2012 1:05)
|
|
vecernik: Je pěkné, že prostě napíšeš, že by to nefungovalo a přitom žádný pádný argument proč. Při použití moderních technologií by byly celkové nároky srovnatelné s n násobkem nároků na jeden z těch "menších" mrakodrapů na obrázku. Hlavně si musíš uvědomit, že třeba ten empire state je z roku 1931. Byla by možná potřeba vlastní elektrárna, vodárna, teplárna, atd. ale nedostal by ses přes potřeby normálního velkoměsta. Naopak díky integrovanosti je možné hodně zlepšit celkovou účinnost. |
|
|
do_oblak.jpg
(sana) (13.2.2012 23:50)
|
|
Ano, na otázku "JAK?" určitě existují možná technická řešení. Ale na otázku "PROČ?" se jakékoliv odpovědi budou hledat dost těžce. Nehledě na to, že bydlení v něčem takovém by lidi nenáviděli. |
|
|
do_oblak.jpg
(vecernik) RP (13.2.2012 23:43)
|
|
jasan, to všechno je hezký a funguje to.. ale funguje to v normálních budovách. Tady budeš mít ty stejné nároky mnohonásobně větší. a už by to nefungovalo. Nejde totiž jen o to pospojovat paralelně/sériově ty jednotlivé sub-systémy jako kdybys postavil víc samostatných mrakodrapů vedle sebe. Půjde taky o to zajistit bezproblémové dodávky zdrojů a surovin. A to v takovém objemu prostě nepůjde..
Jasně že se tu hádáme jak netoví trollové, ale můj názor nezměníš. Vymyšlený to bylo jen kvůli novinám. |
|
|
do_oblak.jpg
(mrkev) RP (13.2.2012 23:35)
|
|
Večerník: 1/4 Ale houby. Je třeba se podívat na měřítko. Jestli to má 3km na výšku, má to taky 2km průměr nenížšího patra a ještě v polovině 700m. Právě proto prakticky nic z toho, co jsi napsal, není problém. Prostě se to rozdělí na několik (stovek) nezávislých okruhů, ke kterým se to dovede z mnoha různých směrů. Transformátory (dokonce i ty 110kV) v podobných budovách běžně jsou (ano, uvnitř). Měl bys vědět, že je docela pádný důvod, proč se jmenují "nevýbušné" a |
|
|
do_oblak.jpg
(mrkev) RP (13.2.2012 23:35)
|
|
2/4 že chlazení je mnohem méně náročné, než třeba chlazení větší serverovny. Navíc se dá odpadní teplo využít na vytápění (které bude v horních patrech potřeba celý rok) a ohřev vody. V každém vyšším mrakodrapu je taky samozřejmě rozdělen i rozvod vody po menších okruzích. Je blbost pracovat s ohromným tlakem, proto se to řeší čerpadly a sérií menších nádrží. V takových budovách jsou totiž každých x pater tzv. servisní podlaží (někdy i dvojpodlaží). |
|
