|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(yac) (1.3.2017 22:17)
|
|
Nahodou, do jisty miry to smysl dava. Proudeni vzduchu to urcite ovlivni (tedy zpomali vymenu mezi mistem A s tlak.vysi a mistem B s tlakovou nizi. A podpori to extremizaci vykyvu pocasi, neco jako velky mestsky zastaveny asfaltovy/betonovy plochy, ktery naakumuluji pres letni den tolik horka, ze nevychladnou ani pres noc a veskere chladnejsi proudeni prinasejici potencialni dest odfoukne stoupajici horky vzduch nekam do hor, v mestskych oblastech je pak extremni sucho a jinde povodne. |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(tsunami) RP (22.10.2014 9:54)
|
m0rlor: Haha, fail  D Tlak vzduchu při stejném objemu je závislý na teplotě, to ví snad každej kdo měl alespoň základy fyziky D A ptže objem vzduchu je stále stejný, tak nám z toho vyplývá.... To už určitě uhodneš |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(Abdul_Hasan) RP (21.10.2014 22:43)
|
|
m0rlor: "Vítr je horizontální proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země." A jak asi ten rozdíl v tlaku vzniká? |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(m0rlor) (21.10.2014 22:41)
|
|
mike: Takze vietor vznika z rodielu teplot? Dopln si vzdelanie malinko (je to o tlaku a nie teplote): http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADtr |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(Grifit) RP (21.10.2014 2:14)
|
|
Moc do rukou blbců!!! |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(kapilára) RP (20.10.2014 21:09)
|
|
To s tema budovama je na zamysleni. Oteplovani se zrychlilo kdyz se zacali ve velkem stavet vyssi budovy. |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(PaulZy) RP (20.10.2014 21:07)
|
Tides go up, tides go down...  |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(Rexxar) RP (20.10.2014 21:06)
|
|
Ano, lebo stromy, kopce, trava, budovy, ... ten vietor vobec nespomaluju. |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(Abdul_Hasan) RP (20.10.2014 20:11)
|
|
kasuha: definuj blízko. Po takových 5-10 násobcích průměru nepoznáš, že tam něco stojí... |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(mike) RP (20.10.2014 20:09)
|
|
Co se ti kua nelíbí Alois. Ztráty třením ti taky produkuje teplo, atp. Že jsem to nenapsal úplně pro blbečky, to je špatně? Rozdíl potenciálů(teplot) ti vždy způsobí tok(proudění). |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(Hnidopich) (20.10.2014 19:59)
|
Kasuha: Jsi mi pripomnel: "Celý život propagoval elektřinu a říkají o něm, že před lety vypracoval plán na elektrizaci Polabí a po celé délce horního toku řeky projektoval jednu elektrárnu na druhé, takže by byla nakonec voda v Labi už vůbec netekla, musela by být dávána do sudů a posílána do Hamburku vlakem.  |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(Kasuha) (20.10.2014 19:30)
|
|
Na vetru je omezeny predevsim zemsky povrch. Vetrniky se nedaji stavet prilis blizko k sobe nebo ty co jsou v zakrytu maji skutecne omezeny vykon protoze vitr je zpomaleny (a turbulentni) od tech predchozich vetrniku. Takze kazdy vetrnik kolem sebe potrebuje urcitou - dost velkou - plochu na ktere zadny jiny vetrnik stat nemuze. A upoutane letajici vetrniky ve vyssich vrstvach atmosfery jsou zatim jeste bezpecne v risi fantazie. |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(Pivo) RP (20.10.2014 19:25)
|
Až všechen vítr zpracujou elektrárny, pak bude pozdě na to se ptát: A co děti? Mají si kde pouštět draka?  |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(Alois Matzelsberger) RP (20.10.2014 18:56)
|
|
mike to myslis jako vazne? |
|
|
he_don_27t_know_how_to_science.jpg
(mike) RP (20.10.2014 18:51)
|
|
tsunami: ztráty při výrobě jsou ve formě tepela - rozdíl teplot - proudění vzduchu (vítr)
Science madafaka. |
|
