unlimited money 04.10.2010 
Obrázek unlimited money
jenom ukradli bohuzel my MakeRoumingFunnyAgain-DrinkAndDrive sach mat zapade MakeRoumingFunnyAgain-paniKlausova falesny psychiatr ale pravy STBak
Komentáře (56) Komentovat Nezobrazovat

unlimited_money.jpg (PiettroRP (11.10.2010 0:39)
Tak som si to prave vyskusal odsimulovat: pre kazdy bod v nutri splostenej gule som si vyratal obratenu hodnotu vzdialenosti od pevneho bodu na rovniku (resp. pole). Tieto hodnoty som nakoniec zratal. Hmotnost pevneho bodu a bodu v ramci splostenej gule som ignoroval, tie v ramci porovnania nehraju ulohu. Vyslo mi, ze gravitacia na pole je vacsia ako na rovniku (napr. pre pomer splostenia 2:1 mi vyslo, ze na pole je gravitacia 1,32 krat silnejsia).

unlimited_money.jpg (PiettroRP (10.10.2010 23:34)
Ahoj lju. Mne vsetky 3 odkazy funguju. A ja by som to s tym hladanim na internete nevidel tak cierne, urcite o tom niekde nieco je ... A ja neberiem tazisko splostenej gule ako nieco co sposobuje gravitaciu. Ako som uz pisal, v tomto pripade sa ale da takto uvazovat.

unlimited_money.jpg (lju) (10.10.2010 21:25)
Myslim, ze v tvem pohledu na vec je zakladni chybou vnimani teziste/stredu naseho kuloidu jako samostatne entity, ktera zpusobuje pritazlivost. V rozboru vektoru sil mas logickou chybu v tom, jak jsi duvodil, ze vyslednice sil teziste-rovnik je mensi nez teziste-pol - pripada mi, ze sis nejprve vytvoril nazor a pak k nemu hledal argumenty. Neni tady prostor vysvetlovat podrobneji. Btw, ocenuji kultivovany pristup.

unlimited_money.jpg (lju) (10.10.2010 21:24)
Caf Piettro. Ty odkazy nejsou funkcni, ani pro me nema cenu se nimrat v internetu, ponevadz nikde stejne nenajdu zakladni rozbor uvahy o splostenem kuloidu s idealni hustotou velikosti planety :o). Na SAV s tym lozit nebudu (anebo oslov pany vedatory ty), ale zkusim se zeptat fyzikarky, az budeme mit s ni hodinu nekdy za dva tydny.

unlimited_money.jpg (PiettroRP (10.10.2010 2:06)
A ty reagujes na koho? Nasa debata s lju sa totiz netyka toho o com je ten obrazok (teda nie je o tom, ci sa da takto zarobit).

unlimited_money.jpg (Mike) (9.10.2010 12:41)
Najzakladnesia chyba v tvojej uvahe je ta, ze ovela viac precestujes akoby si zarobil :) ale nice try!

unlimited_money.jpg (PiettroRP (7.10.2010 21:10)
Takze si skus pozriet nasleduju 3 odkazy a ked ta nepresvedia, zajdi sa opytat na SAVku, ze ako to teda naozaj je: [odkaz] [odkaz] [odkaz]

unlimited_money.jpg (PiettroRP (7.10.2010 21:09)
ad lju: Mozno by mi naozaj pomohlo, keby si mi povedala kde konkretne mam v tej uvahe logicku chybu. A ja (rovnako ako wikipedia) som pouzil termin "stred Zeme", kvoli tomu, ze je identicky s taziskom Zeme, ktore sa pouziva na zjednodusenie vypoctou (da sa to v pohode pouzit pokial maju konvexne obaly predmetov nulovy prienik). Nepresvedcila ta jednoducha uvaha o rozlozeni hmoty (atomov), nepredvedcil som ta ani ked som sa ti to snazil vysvetlit cez tvoj pohlad na vec, nestaci ti ani wikipedia. Takze si sku

unlimited_money.jpg (lju) (7.10.2010 19:58)
To Thezub: Zajimave info o te kalibraci vah ... pak by to znamenalo, ze udaj o hmotnosti "kg" je ciste relativni a vaha kalibrovana na mesici by ukazovala, ze parizska slitina vazi i na Mesici 1 kg. Pak by se u mesicnich vah uvadel koeficient prepoctu na kilo pozemske. A to je tedy pekny bordel ;o).

unlimited_money.jpg (lju) (7.10.2010 19:51)
Takhle nejak vypada moje uvaha. A pokud by gravitace neotacive idealni Zemekoule mela byt vetsi opravdu na polech, pak mi vyse uvedena teorie nedava smysl a nekde delam chybu (ne, ten drivejsi priklad s rozkladem sil me nepresvedcil, mas v nem chybu v logicke uvaze). Fakt ocenim, kdyz me nekdo presvedci o chybe me. Jestli ti staci par odstavcu z Wikipedie, well good for you.

unlimited_money.jpg (lju) (7.10.2010 19:50)
Ahoj Piettro. Otazkou je nakolik je Wikipedia spolehliva v uvadeni faktu. Autor toho uryvku, ktery jsi sem nakopiroval, ocividne vychazi z toho, ze gravitace je jakasi vlastnost stredu Zeme. Nicmene gravitace je vlastnost hmoty jako takove, nejenom stredu planet (husteho jadra), ale cele planety ("lehci" kura/povrch Zeme), cili i hmoty, ktera je mezi mnou a jadrem a take na opacne strane jadra. Cili veskere hmoty mezi mnou a planetou, na ktere stojim. A te hmoty je bezkonkurencne "nejvic" na rovniku. Takhle

unlimited_money.jpg (PiettroRP (7.10.2010 8:27)
... of the distance between them, objects at the equator experience a weaker gravitational pull than objects at the poles. (nevsimol so si, ze mi to povodny text urezalo)

unlimited_money.jpg (thezub) (7.10.2010 1:15)
Idea pekna ale nerealizovatelna -> totizto, presne kvoli tomu je definovana hmotnost 1 kg ako masa zliatiny iridia a platiny ulozena kdesi v parizi. Na zaklade nej sa vyrabaju ostatne 1 kg vazila. samotna vaha nasledne funguje tak, ze sa kalibruje aby dane vazidlo o vahe 1 kg bolo ukazovane 1kg a kalibracia prebieha rovnako vo vsetkych castiach sveta. takze ked kupis kilo zlata v mexiku a prijdes s nim na severny pol a odvazis nakalibrovanou vahou na severnom pole, stale budes mat 1kg. Ak by si to

unlimited_money.jpg (l0l0) (7.10.2010 0:59)
2lju: ad 1) bola to reakcia na váš flamewar, to som napísal hneď v prvej vete (vyjadrenie k persone namiesto k téme)... ad 2) slovné spojenie ultimátna pravda je citácia z tvojho nedávneho príspevku... ad 3) podľa prečítanej celej diskusie si myslím, že Piettro vie o čom hovorí (nikdy som netvrdil a ani netvrdím, že ty nie) a čo sa týka odvodenia fundovanosti od bohviečoho (mimochodom taký postulát som neuviedol, pokiaľ dobre vidím, je na konci otáznik, čo značí otázku "čo ak?" a oprav ma ak sa mýlim, ale m

unlimited_money.jpg (PiettroRP (7.10.2010 0:50)
Nemusis so mnou suhlasit, mne osobne staci na podporu mojho vysvetlenia aj wikipedia: "The second major cause for the difference in gravity at different latitudes is that the Earth's equatorial bulge (itself also caused by centrifugal force) causes objects at the equator to be farther from the planet's centre than objects at the poles. Because the force due to gravitational attraction between two bodies (the Earth and the object being weighed) varies inversely with the square of the distance betw

další...